Pojmy „akcenty“ a „dialekty“ znamenají různé věci. Lidé stejného jazyka mohou mít buď jiný přízvuk, nebo mohou mluvit jiným dialektem. Zde je podrobnější pohled na rozdíly mezi těmito dvěma:
Přízvuk
Každý má přízvuk, bez ohledu na to, ze které části světa pochází. Přízvuk je způsob, jakým různí lidé vyslovují stejné slovo. Ačkoli lidé mohou mluvit stejným jazykem, jejich přízvuk se může lišit. Lidé spojují přízvuk s regiony, odkud člověk pochází. Je však důležité si uvědomit, že přízvuk lze získat. Proto je přízvuk pouze modifikací toho, jak se určitá slova vyslovují, a lidé, kteří tento jazyk znají, jim stále mohou rozumět. Důraz je spojen s faktory, jako je umístění mluvčích, jejich socioekonomický status, etnická příslušnost, první jazyk a jejich sociální třída.
Dialekt
Dialekt je podskupina nebo varieta jazyka. Od hlavního jazyka se liší slovní zásobou, dikcí a gramatikou. Například mandarínština a frookien jsou dialekty čínského jazyka . Některé ze slovníků mohou mít nebo nemusí mít stejný význam v obou dialektech. Dialekty jsou variacemi hlavního jazyka, které vznikají, když se populace z různých regionů učí mluvit tímto jazykem, ale v procesu zahrnují některá slova ze svého rodného jazyka spolu s jeho slovní zásobou a gramatickými pravidly. Hlavní jazyk se modifikuje a zformuje do dialektu. Tvorba dialektu může mít za následek vznik nových slov nebo modifikaci starých slov. Dialekt není totéž co jazyk.
Stejný Dialekt, Různé Přízvuky
Proces formování dialektu z hlavního jazyka může také vést k získání nového přízvuku. Je však možné, že když člověk mluví dialektem daného regionu, bude pravděpodobně mluvit přízvukem daného regionu. Ale když návštěvník mluví stejným dialektem toho konkrétního regionu, bude to nejspíš dělat s jiným přízvukem. Proto má jiný dialekt větší dopad než jiný přízvuk. To se stává také lidem, kteří emigrovali do jiné země, do jiné země. Mohou si vyvinout dialekt z hlavního jazyka nebo mluvit stejným jazykem s jiným přízvukem.
